Jak se naučit zahrát jakoukoliv skladbu na kytaru pomocí 7 kroků

Mnoho začínajících a pokročilých kytaristů se chybně učí hrát skladby tak, že je přehrávají od začátku do konce znovu a znovu. Problém této metody je ten, že učení trvá příliš dlouho, posiluje to špatné návyky a velmi pomalu se zlepšují chyby a těžké části. Velký problém také u těžších a dělších věcí je, že pokud je budete přehrávat neustále od začátku do konce, je velká šance, že místo radosti z úspěchu vyhoříte, protože vám to proste nepůjde. Místo toho můžeme lépe a efektivně cvičit tak, že budeme pracovat na malých částech.

V tomto článku si ukážeme, jak se pomocí těchto sedmi kroků naučit správně zahrát jakoukoliv skladbu na kytaru.

1. Rozdělte si skladbu na malé části

Skladbu si můžeme rozdělit nejjednodušeji na takty a cvičit postupně jednotlivé takty, které budeme následně spojovat. Nejvíc času následně věnujeme těm místům, které jsou pro nás technicky nejnáročnější. Pokud mám skladbu, která je dlouhá 8 taktů a vím, že v 7 taktu udělám vždycky chybu, vyplatí se v pomalém tempu nacvičit 7 takt. Můžu si ho velmi pomalu přehrát třeba 10 krát podle obtížnosti, dokud ho nebudu umět zpaměti a nezískám větší jistotou, následně ho zasadím do celku. Tohle je základní cesta, věnovat čas těm nejtěžším místům a nepřehrávat k vůli jednomu těžkému místu celou skladbu neustále dokola.

Skladbu si musíte celou přehrát několikrát a těžší věci určitě nestačí si "přehrát 30 krát". Některé těžší věci budete cvičit několik týdnů. Ale napřed postupně "vyhlaďte" ty nejtěžší místa, ve kterých si nejste jistí, místa, kde uděláte vždycky chybu. Špatný návyk vzniká už třeba tím, že pokud toto budete ignorovat, nemůžete se při hraní uvolnit a plně si to užít, dostat se na vyšší level, protože už podvědomě víte to, že se blíží ten problematický 7. takt, ve kterém uděláte nejspíš chybu.

Hrát uvolněně je naprostý základ a všichni by k němu měli směřovat. To, že je někdo při hře uvolněný poznáte tak, že cokoliv hraje vypadá velmi jednoduše. 

2. Poznejte všechny noty a pojmenujte části skladby, udělejte si v ní svuj svět

Pro co nejrychlejší poznání a naučení se skladby si na začátku postupně v každé části přečtěte názvý not a podívejte se, co se v jaké části děje, kam jaká část směřuje. Přečtěte si názvy not, je to nutné, i když se vám do toho nechce a zvládnete to přehrát "z listu". Dodá to do skladby jasnost, nebude to už jen náhodný shluk not. Udělejte si v tak v té skladbě svůj svět. Je to také efektivní metoda, jak se naučit skladbu velmi rychle zpaměti a neselhat třeba při vystoupení.

3. Stanovte si přesný prstoklad pro pravou i levou ruku

Zvláště pravou ruku máme tendenci hrát tak nějak podvědomě a příliš neřešit její prostoklad. To dlouho prochází, ale brzy narazíte na strop a přestanete se zlepšovat. Pravá ruka je na kytaře to nejtěžší, je třeba mít opravdu precizní techniku pravé ruky a důsledně dodržovat prstoklad. Stanovit si svůj prostoklad vyžaduje už nějaké zkušenosti, žákům vybírám prostoklad ke každé věci sám a učím je psát si své prstoklady. Pokud si vybíráte prostoklad sami, zkuste se zamyslet nad tím, proč jste použili zrovna ten prstoklad, který jste použili. Snažte se dodržovat základní pravidla, například vyhnout se co nejvíc křížení prstů, hrát stejné a podobné fráze stejným prstokladem, ideálně začínat na první dobu stejným prstem (idální je m prst).

4. Hrajte pravou rukou samostatně

Jakmile začnete hrát oběma rukama, tak v tu chvíli přebírá většinu pozornosti ruka levá. Proto je nutné učit se hrát pravou rukou samostatně na prázdných strunách. Toto je velmi efektivní a pokročilá technika nácviku skladeb. Proto je nutné mít stanovený přesný prstoklad pro obě ruce. Díky tomuto cvičení si pravou ruku daleko víc uvědomíte, budete přesně vědět všechny pohyby a především schopni hrát brilantně. Je to skvělý způsob, jak přestat hrát pravou ruku jen tak podvědomě bez kontroly. 

Ze začátku můžete začít s jednoduššími věcmi a pastelkami si vybarvit každou notu podle struny na které se nachází. Přidělte každé struně jednu barvu a pusťte se do toho.

Můžete použít třeba tento model (1. struna je nejtenčí e, druhá h a tak dál): 1. stříbrná 2. fialová 3. zelená 4. nevybarvovat 5. červená 6. žlutá 

5. Hrajte levou rukou samostatně

Naopak od předchozího bodu se věnujte hraní levé ruky samostatně. Počítejte si nahlas a pořádně se soustřeďte na každý pohyb, který vaše ruka dělá. Pravou ruku si můžete v hlavě představit co dělá. Tento bod spolu s předchozím jsou pokročilé metody cvičení na kytaru a dostanou vás na další level. Pokud se chcete na kytaru opravdu naučit hrát, použijte sílu vůle a disciplinovaně se postupně pusťe do nácviku rukou samostatně. Začněte po částech, stejným způsobem, jako jsem psal v bodu 1. a i když skladbu umíte zahrát celou, samostatně každou rukou se jí učte po kouscích.

6. Hrajte oběma rukama a používejte tyto dvě metody cvičebního přehrávání

První metoda je opravná. Pokud zahrajete například tu chybu, že místo struny e zahrajete strunu h, nikdy se neopravujte tak, že hned po chybě zahrajete správnou strunu a pokračujete dál. Při hraní se nikdy neopravujte, protože pokud se opravíte, zahrajete tím vlastně další chybu a zní to opravud hrozně. Opravné pauzy jsou něco jiného. Spočají v tom, že začneme skladbu hrát od začátku, v případě delších skladeb vezmeme určitou část a pokud uděláme někde chybu, přestaneme hrát. Uděláme opravnou pauzu, podíváme se na místo, kde se stala chyba a zkusíme zapřemýšlet o tom, proč se tam ta chyba stala.

Zkusíme se zamyslet nad důvodem. Například: místo je náročné, mám v místě zmatek, mám naučenou nějakou chybu... A následně toto místo "vyžehlit" a zahrát bez chyby. Ve velmi pomalém tempu a precizně si místo několikrát bez chyb přehrajte, dokud nezískáte větší jistotu. Zahrajte si ho třeba pětkrát po sobě bez chyb a ideálně zpaměti, pak pokuračujte dál a tento postup použijte všude, kde uděláte chybu.

U delších věcí je duležité si pro tento způsob cvičení rozdělit skladbu na víc částí, popřípadě začínat po taktech i od konce, aby se nestalo to, že začátek bude perfektně nacvičený a čím blíž se budete blížit konci, tím hůř a technicky nedokonalejší to bude, protože první takty jste hráli tisickrát, ale ke konci ne vždy došli. Toto je velmi častá chyba. 

Druhá metoda je výkonostní. Spočívá v tom, že začneme hrát od začátku skladby a za každou cenu skladbu dohrajeme do konce. Nesmíme se nechat zastavit chybou úplně stejně, jako kdybysme byli na koncertě, ať se stane cokoliv.

Zpravidla napřed aplikuji první metodu a až projdu co nejvíc míst, tak skladbu nacvičím do celku pomocí druhé metody.

7. Počítejte si nahlas a vyťukejte si rytmus

Celou skladbu si rytmus rozpočítejte nahlas a především u těžších a zajímavějších rytmyckých míst si rytmus vyťukejte tužkou do stolu. Používejte metronom a stejně jako v notách a částech si udělejte jasno i v rytmu. Rytmus dělá hudbu hudbou a je to to nejdůležitější. Pokud máte špatně rytmus, vaše hraní se nebude líbit nikomu. Pokud si spletete noty, tak si toho většinou nikdo nevšimne. Při cvičení používejte metronom.

8. Používejte vizualizaci 

Učení se skladeb pomocí vizualizace je nezbytná součást cvičení u každého, kdo se chce posunout dál a myslí to s klasickou kytarou vážně. Sedněte si bez nástroje a vizualizujte si skladbu napřed po částech, pak si jí projděte celou. Učte se skladbu z paměti tak, že si budete pročítat noty a po kouskách si vizualizovat jak je hrajete. Přesně si představujte, jaký prst co dělá a co se ozve. S přibývajícími zkušenostmi to pujde lépe a budete si schopni vybavit více detailů. Důležité je s tím začít a i když vám to nejde tak v tom pokračovat. Každou část co se chcete naučit nazpamět se učte bez nástroje, naučíte se ji tak daleko rychleji.

9. Dávejte si u cvičení pauzy

Při cvičení o tom jak budete dobrý nerozhoduje pouze odcvičený čas. To, že budete cvičit 8 hodin denně z vás neudělá dobrého kytaristu. Spousta lidí cviči 8 hodin denně, někteří víc, některý méně, to je profesionálních hudebníků naprosto normální. O tom jak budete dobrý rozhoduje jediná věc a tou je efektivita cvičení. Musíte se maximálně koncentrovat a proto je nutné si dávat časté pauzy. Předejít tomu, že se dvacet minut něco učíte a pak to pořád hrajete dokola a vlastně jste hlavou úplně mimo. To dělá naprostá většina lidí a je to úplně k ničemu. Důrazně vás před tímto varuji, je to naprostá ztráta času, naopak si budete osvojovat špatné navyky a zhoršovat se. Dávejte si řekněme každých 25 minut 5 minut pauzu u dospělých, u dětí 10 minut. To je jen příklad, u nejmenších dětí stačí 5 minut ze začátku, sledujte jak dlouho se dokaží soustředit a podle toho jím to přizpůsobte.

Pokud se chcete ve hraní na kytaru zlepšit, naučit se učit se skladby rychle a precizně, napište mi a domluvíme se na soukromých lekcích.